O spojení mezi střevem a mozkem slyšel už snad každý. Ale slyšeli jste o spojení mezi střevem a játry?
Sofistikované spojení mezi střevem a játry, známé jako osa střevo-játra (gut-liver axis), je aspektem zdraví ovlivňujícím tělesné funkce a chorobné stavy [1]. Osa představuje obousměrnou komunikační cestu, jejímž prostřednictvím střevní mikrobiom a játra navzájem ovlivňují svou funkci a zdraví. Pochopení vztahu vrhá světlo na mechanismy, které stojí za několika onemocněními jater, včetně nealkoholického ztučnění jater (NAFLD), alkoholického onemocnění jater (ALD), fibrózy jater a cirhózy.
Kdo je zapojen do osy střevo-játra?
Osa střevo-játra zahrnuje komplexní interakce včetně toku živin, metabolitů a mikrobiálních produktů ze střeva do jater přes portální žílu, jakož i regulaci složení žlučových kyselin v játrech [2] a imunitní reakce [3], které ovlivňují složení střevního mikrobiomu a integritu střevní bariéry.
Játra, centrální orgán v metabolických procesech, detoxikaci a syntéze důležitých bílkovin. Působí také jako imunologický strážce, filtruje krev přicházející z gastrointestinálního traktu přes portální žílu.
Střevní bariéra, sestávající z jedné vrstvy epitelových buněk a těsných spojení, funguje jako selektivní filtr, který umožňuje vstup živin do krevního oběhu a zároveň zabraňuje vstupu toxinů a patogenů.
Střevní mikrobiom, různorodá komunita mikroorganismů sídlících v gastrointestinálním traktu, hraje základní roli v této ose. Podílí se na trávení složek potravy, syntéze vitamínů a metabolismu žlučových kyselin [4], čímž přímo i nepřímo ovlivňuje funkci jater. Složení a funkčnost střevního mikrobiomu jsou ovlivněny různými faktory včetně stravy, genetiky a životního prostředí, což zvýrazňuje její dynamickou povahu.
Jak probíhá komunikace?
Střevo a játra komunikují prostřednictvím portální žíly, žlučových kyselin a signálních molekul [5].
Portální žíla slouží jako přímé cévní spojení mezi střevem a játry, transportuje živiny, metabolity a mikrobiální produkty ze střeva do jater. Tato jedinečná cirkulační cesta umožňuje játrům monitorovat signály pocházející ze střeva a reagovat na ně, přičemž hraje rozhodující roli v metabolické regulaci a imunitním dohledu.
Játra komunikují se střevem prostřednictvím žlučových kyselin a imunoglobulinů, které regulují střevní mikrobiom a imunitní systém. Žlučové kyseliny, syntetizované v játrech z cholesterolu a vylučované do střeva, usnadňují trávení, vstřebávání tuků a vitamínů rozpustných v tucích. Kromě trávicí úlohy působí žlučové kyseliny jako signální molekuly, modulují metabolismus lipidů, glukózy a energie prostřednictvím interakcí s jadernými a membránovými receptory v játrech a jiných tkáních.
Kromě žlučových kyselin hrají rozhodující roli v ose střeva a jater i jiné signální molekuly, včetně mastných kyselin s krátkým řetězcem produkovaných mikrobiální fermentací vlákniny. Mastné kyseliny s krátkým řetězcem, jako je acetát, propionát a butyrát, ovlivňují funkci jater modulací zánětu, energetického metabolismu a citlivosti na inzulín.
Jak se vzájemně ovlivňují?
Změny ve složení střevního mikrobiomu, zvýšená střevní propustnost a výsledný příliv mikrobiálních produktů do jater mohou přispět k rozvoji NAFLD, ALD, fibrózy jater a cirhózy [6].
Zdravá střevní bariéra zabraňuje vstupu toxinů a bakterií do krevního oběhu. Narušení střevní bariéry, často označované jako syndrom propustného střeva, může vést ke zvýšené propustnosti, což umožní mikrobiálním produktům, jako jsou lipopolysacharidy, vstoupit do portálního oběhu a dostat se do jater, což může vyvolat zánět a poškození jater.
Střevní bakterie transformují primární žlučové kyseliny (kyselina cholová a chenodeoxycholová) vylučované játry na sekundární žlučové kyseliny (kyselina deoxycholová a litocholová). Sekundární žlučové kyseliny ovlivňují metabolismus lipidů, glukózy a zdraví jater.
Mastné kyseliny s krátkým řetězcem snižují zánět jater, modulují imunitní reakce a zlepšují metabolický profil, čímž snižují riziko ztukovatění jater. NAFLD není výsledkem pití alkoholu, ale nadměrného hromadění tuku v játrech. Jedinci s NAFLD často vykazují střevní dysbiózu, která je charakterizována nerovnováhou prospěšných a škodlivých bakterií. Tato dysbióza je spojena se zvýšenou střevní propustností a zvýšenou expozicí jater bakteriálním produktům, což přispívá k progresi NAFLD.
Střevní mikrobiom ovlivňuje vývoj a funkci imunitního systému. Může podporovat imunitní odolnost nebo naopak přispívat k zánětům. Rovnováha pro- a protizánětlivých signálů ze střevního mikrobiomu do jater je rozhodující pro prevenci chronických onemocnění jater.
Kromě mastných kyselin s krátkým řetězcem produkují střevní bakterie celou řadu metabolitů, včetně etanolu, peptidoglykanů a polyaminů, které mohou ovlivňovat funkci jater pozitivně nebo negativně, v závislosti na jejich rovnováze a koncentraci.
Stadium poškození jater koreluje se závažností střevní dysbiózy [7]. Při jaterní cirhóze je masivní střevní dysbióza a zvýšená bakteriální translokace spojené s komplikacemi, jako je spontánní bakteriální peritonitida či hepatální encefalopatie.
Vliv stravy na osu střeva a jater
Pochopení propojení mezi zdravím střev a onemocněními jater otevírá nové cesty léčby a prevence. Úprava stravy na podporu zdraví střev může být hlavní strategií při zvládání onemocnění jater.
Prebiotická vláknina selektivně stimuluje růst nebo aktivitu prospěšných bakterií ve střevě. Zvyšují produkci prospěšných metabolitů, jako jsou mastné kyseliny s krátkým řetězcem, které mají ochranné účinky na játra [8]. Prebiotika zlepšují funkci střevní bariéry, snižují zánět jater a pozitivně ovlivňují zdraví jater. Konzumujte různé druhy ovoce, zeleniny, luštěnin a celozrnných výrobků, abyste zvýšili příjem prebiotické vlákniny.
Fermentované potraviny a probiotika poskytují prospěšné bakterie schopné obnovit rovnováhu střevního mikrobiomu, snížit propustnost střev a snížit systémový zánět spojený s poškozením jater. Klinické studie prokázaly výhody suplementace probiotik u stavů, jako je NAFLD, ALD a cirhóza, včetně zlepšení jaterních enzymů, snížení tuku v játrech a sníženého rizika komplikací [9].
Vyřaďte zpracované potraviny a potraviny s vysokým obsahem cukru, které přispívají k dysbióze a zánětu jater [10].
Konzumace alkoholu není jen spojena s poškozením jater, ale zároveň negativně mění složení střevního mikrobiomu a zvyšuje propustnost střeva [11].
Složité spojení mezi zdravím střev a funkcí jater zdůrazňuje důležitost holistického přístupu k léčbě a prevenci, přičemž se zdůrazňuje potenciál zacílení na střevní mikrobiom s cílem zlepšit výsledky jater. Přijetím změn stravování a životního stylu a využíváním cílených terapeutických zásahů mohou jednotlivci výrazně ovlivnit funkci jater.